Duchové, zima a buřty

Ještě pár dní a bude to tady… další narozeniny naší malé holčičky, ze které je vlastně už velká slečna.

6 let – to rozhodně stojí za oslavu 🎂🎂🎂

A ve mně se všechno pere a vaří a občas mám pocit, že se mi rozskočí srdce z toho, co právě při těchto narozeninách prožívám. 

Někdy je to opravdu krušné být tisíce kilometrů daleko (vzdálenost Praha – Sydney je prý 16074 km, ty kráso!).

Vědět, že na její oslavu nedorazí nikdo, o koho bych moc stála. 

Kdo byl u těch velkých výročí, které už Sára zažila – den jejího narození, vítání občánků, narozeniny nebo první den ve školce. 

Anebo těch “malých”, jako výlet na zámek Loučeň, návštěva bazénu, nebo piknik v parku…

Moc mi chybí moje rodina.

Chybí mi moje máma, a i když to bude skoro rok, co umřela, myslím na ni každý den. Chybí mi, že jí nemůžu říct, co všechno už Sára umí, co všechno se za ten rok změnilo a co se naučila… 

Sára o ní mluví hezky, vždycky jakoby mimochodem, mezi řečí… Když jsme se byli před pár týdny podívat na světelné přehlídce VIVID Sydney, u jednoho nazdobeného stromu hrála hudba a Sára řekla: “Tohle je pro moji babičku…” Vždycky mě to dojme a jsem vděčná, že má na ni tolik hezkých vzpomínek. 

A kamarádi…

V Česku jsme na narozeniny vždycky zvali kromě rodiny (zahrnujíc babičky, dědečky, tety a strýce, bratrance a sestřenici) i pár kamarádů s dětmi, takže nás bývala pěkná grupa. 

Miluju dětské hry a oslavy. Vždycky jsem Sářiny narozeniny brala jako skvělou záminku, proč se všichni můžeme sejít (kdovíproč jsou všichni z různých koutů republiky), být spolu a hrát si.

Několik let po sobě jsem chystala tématickou oslavu s honbou za pokladem (ve stylu Pirátů, Zvonilky, nebo Minnie). 

A letos padla volba na Bubáky. Duchy. Strašidla. Sára je z nich nadšená už hezkých pár měsíců. Zkrátka se chystá STRAŠIDELNÁ OSLAVA – WOW 🙂

A přesto bude všechno jinak. 

Pozvánky jsou přichystané, ale psané anglicky. Její kamarádi jsou vesměs spolužáci ze třídy, které já vůbec neznám a ona jim zatím pořádně nerozumí. 

Příběhy, které jsem si vymýšlela v češtině, teď mám překlopit do angličtiny. Zase tak silná v kramflecích se v ní necítím, ale nic jiného nezbývá. Ještěže děti bývají tak benevolentní (doufám, že i ty australské)! Nebudu kecat, mám trochu vítr!

Jiný kraj, jiný mrav, jiná teplota. Sára se narodila 1.8. 🙂 Krásné datum, že? Pěkně teploučko, všichni hledají stín a chládek… Když jsme sem jeli, nějak mi nedošlo, že v době jejích narozenin tu vlastně bude období zimy. 

Ovšem není zima jako zima. Tady v Sydney teploty pod nulu sice neklesají, ale kosa tu někdy docela je, hlavně když fouká studený vítr od oceánu. Pocitová teplota tu bývá daleko nižší, než co ukazuje teploměr. 

Navíc v mnoha domech či bytech nenajdete topení, něco jako zateplení fasády tady taky nemají. Okna bývají i jednotabulkové, někdy navíc špatně doléhají a netěsní, takže jimi trošku (nebo i dost) profukuje. Není tedy vyjímkou, že doma máte často větší zimu, než je venku. Elektřina je tu hodně drahá, takže se člověk snaží “moc netopit”, i když topení má…

Buřty na otevřeném ohni si tady určitě neopečeme. Vzpomínám, že jsem před časem viděla video, které mě fakt pobavilo – to když jeden australan zavolal hasiče na svého slovenského souseda, který si u sebe na zahradě opékal buřty… Na otevřený oheň tady nejspíš taky zvyklí nejsou… Proč asi?

Ale věříme, že vyjde počasí na grilování a nebude pršet. Poprosili jsme “tam nahoru k babičce”, aby nám to sluníčko aspoň trošku pohlídala, pokud to jen půjde. A i když ne, co se vlastně může stát, že jo?

Hlavně, že jsme spolu. A na tom záleží 🙂

Užívejte léto, mějte se a smějte se

Zdeňka Pospíšilová
Miluji hry a užívám si je. Mou vášní je organizovaní her pro děti a plánování oslav. Pomáhám druhým rychle a snadno udělat den veselejší a hravější. Můj příběh si můžete přečíst zde >>