Tuhle knížku darovala Sáře její babička nedlouho předtím, než umřela. A možná i proto má pro nás obě o něco víc hlubší význam, než jen ten, že se nám oběma moc líbí. Když jsme přicestovali do Austrálie, kniha zůstala doma v ČR, ale po několika měsících tady se nám po ní zastesklo. Chtěli jsme ji mít zase u sebe, znovu si v ní listovat, takže jsme si ji nechali přes půl zeměkoule přivézt (díky, Vašku!)
Kniha vypráví o koucourkovi jménem Šedík, nejmladším ze tří brášků, který se po odchodu maminky snaží najít takové místo, kde by mu bylo tak dobře jako u ní. Se sourozenci si moc nerozumí, zmizení mámy je pro něj velký šok a napadá ho spousta otázek. Proč odešla? Kde je? A kdy se vrátí?
Bubi je huňatý růžový pletený kulich a navíc čepicový duch – rok nehledaná čepice, která je hrozně smutná. Cítí se neužitečná, protože ji nikdo nehledá a nepotřebuje. Nesmírně touží po někom, kdo by ji nosil.
A právě tam, na půdě v šatní skříni najde Šedík Bubi. Vůně, která se odtud line, mu připomíná vůni fialových kytek, co znal ze zahrady…
Oba jsou rádi, že mohou být spolu, protože s kamarádem je každé trápení menší a legrace větší. Společně zažijí spoustu dobrodružství. Postarají se o zraněného netopýra Edu, který při svých akrobatických kouscích spadl vikýřem až na půdu, nebo Bubi pomůže kocourkovi vypořádat se s jeho staršími bratry. A je jim spolu moc dobře.
Jenže pak Šedík potká Olu. Holčičku,která miluje pletené věci a protože venku je zima a sníh, opravdu by potřebovala pěknou teplou čepici.
Protože má Bubi rád a záleží mu na ní, i za cenu vlastních pochybností čepici holčičce přinese. Když vidí, jak úplně největší štěstí jeho kamarádka Bubi prožívá, ví, že udělal dobře.
Mě osobně zarazil důvod, jakým způsobem a proč vlastně Šedíkova maminka odešla…přišlo mi to smutné a hlavně zbytečné. Naštěstí to konec napraví a maminka se vrátí. I přes tuhle moji výhradu ale knihu rozhodně doporučuji 🙂
Jen si tak říkám, z lidského měřítka – kolikrát i my „opouštíme“ své malé děti, aniž bychom jim cokoliv vysvětlili? A kolik šrámů na dušičce to může zanechat, když si můžou myslet, že je to napořád?
Kniha Ester Staré Šedík a Bubi je určená pro začínající čtenáře, dyslektiky, i pro nejmenší, kteří se teprve učí číst z obrázků. Jak jsem se v knize dočetla, je psána fontem Dyslexie od holandského designéra Christiana Boera, jednotlivé znaky se výrazně liší a jsou dál od sebe, aby text nesplýval.
Kniha kombinuje klasický text s komiksovými stripy, ilustrace i bubliny psané velkými tiskacími písmeny. Texty jsou krátké, aby se v nich děti “neztrácely”. Tato forma podání děti baví a nestihnou se nudit. Má krásné ilustrace a je psaná vtipně.
Autorem ilustrací je manžel spisovatelky – Milan Starý.
Knížku máme v naší sbírce skoro rok. S knihou přichází další nápady i možnosti…takže po přečtení (tolikátém, že ji známe skoro nazpaměť), jsme se vrhly i na výrobu Šedíka a Bubi 🙂 Nechte se inspirovat a vzhůru ke čtení a tvoření.
Krásný den všem 🙂